|
|
Česká republika jako laický stát
Karola, Petr ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Michal (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
1 Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Česká republika jako laický stát Abstrakt Disertační práce na téma Česká republika jako laický stát se věnuje komplikovanému vztahu českého státu k církvím a náboženským společnostem, jež na jedné straně reprezentuje staletí snah o odluku státu od církví (především té římskokatolické) a na druhé stejně dlouho trvající boj o náboženskou svobodu. Její hlavní výzkumnou otázkou je, jestli je Česká republika laickým státem. I přes zjevnou důležitost a aktuálnost se tomuto tématu soudobá česká ústavněprávní teorie příliš nevěnuje. Disertační práce je rozdělena celkem do šesti rozsáhlých kapitol obsahující jak ústavněprávní a státovědné aspekty vztahu státu s církvemi, tak i lidskoprávní teorii ve vztahu k náboženské svobodě. Neopomenuta nebyla i rozsáhlá historicko-právní analýza dějin. V druhé kapitole se tak čtenář dozví, co je princip laïcité, z něhož se vyvinul dnešní model laického státu, a jaké jsou jeho kořeny. Dále je rozebrán význam klíčových termínů sekularizace a desekularizace. Třetí kapitola je věnovaná teoretickým základům práce. Věnuje se rozboru rozličných modelů vztahu státu s církvemi, významných pro vývoj ve střední Evropě, včetně obecné charakteristiky odluk a jejích různých průběhů. Především se tato kapitola zabývá detailní...
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
host ::
RSS.